Pro pěstování marihuany jsou důležité tyto tři složky.

1. Světlo
2. Půda
3. Oxid uhličitý

Semínka

Semínka lze v Čechách sehnat poměrně jednoduše. Stačí mít známého, který se pěstování věnuje - ten bude mít určitě zásobu semínek zaručeného modelu. Někteří za těžké peníze nakupují semínka v Holandsku, kde existují firmy (Sensi seed bank,..), které prodávají odrůdy speciálně vyšlechtěné na vysoký obsah THC (př skunk). Semínka lze také najít ve většině koupené trávy. Neobsahuje-li vaše marihuana žádná semínka, zapochyboval bych trochu o její kvalitě. Semínka jsou výborným indikátorem kvality trávy. Semínka uvolněte z chumáčku květu jemně rukou, aby nedošlo k jejich poškození. Semínka nalezená v koupené marihuaně jsou schopná růstu, nejsou-li starší než tři roky. Semínka jsou plodná jen několik let. Obecně ze starších mají šanci vyklíčit ta největší. Semínka určují kvalitu výsledné rostliny. Nemůžete získat více, než je uloženo v semínku. Semínka jsou světle až tmavě hnědá. Za dobré znamení bývá považováno, když jsou tmavě žíhaná. Délka asi 5 mm. Máte-li velkou zásobu semínek a omezenou pěstovatelskou plochu, vybírejte pouze velká, tmavá a zaokrouhlená.

Klíčení

Do truhlíku se sterilním pískem, což je písek z pískoviště pečený v troubě při 200 stupních 40 minut, se vloží semínka. Špičatější špičkou vzhůru, do hloubky asi 2 cm. Písek se udržuje stále mokrý. Buďto se zalévá ze spodu, vzlínáním vody z misky, nebo rozprašovačem. Klasické zalévání z konvičky by písek odplavilo. Truhlík se umístí těsně pod dvě zářivky, které svítí non-stop. Ty dodají teplo a po vykouknutí klíčků z půdy i světlo. V truhlíku se semínka ponechají do doby, než z nich vyrostou první lístky. Klíčení ve vatě není příliš vhodné. Jemné kořínky se do vaty zapletou a při přesazování se polámou. Obecná zásada praví, přesazovat co nejméně. Ideální je pěstovat semínka rovnou ve velkém květináči, ve kterém nakonec bude rostlina i kvést. Trochu jiný - jednoduší způsob klíčení : Použijte vlhké papírové ubrousky nebo houbu a dejte semínka mezi 5-6 vrstev ubrousků nebo do dírek v houbě. Během klíčení, které trvá v rozmezí od tří dnů do dvou týdnů je bezpodmínečně nutné udržovat stálou vlhkost - né potopu! Ideální je tmavé místo a teplota kolem 32°C. Pokud chcete klíčení urychlit, je možné předem namočit semínka na 24 hodin do vlažné vody. Při přemisťování vzklíčených rostlinek je třeba dát pozor, aby se nepoškodily kořínky - kvůli tomu je lepší přesazovat ihned poté, co se objeví hlavní klíček.

Půda

Výběr a příprava půdy pro pěstování konopí je fatální otázkou a v žádném případě ji nelze bagatelizovat. Důležitý je obsah nutričních látek a stopových prvků, kterého můľe být dosaženo jednak hnojením nebo pořízením biohumusu (například vysazením dešťovek, které se na tvorbě humusu aktivně podílejí). Použijte tu nejlepší, kterou jen najdete. Šetření na půdě se z dlouhodobého pohledu nevyplácí. Použijete-li nesterilizovanou půdu, na 100% v ní najdete nějaké parazity, pravděpodobně příliš pozdě, než aby rostlinu zachránilo přesazení do "čisté" půdy. Kvalitní půdy najdete v každé prodejně se zahrádkářskými pomůckami nebo v květinářstvích. Kvalitní půda by měla mít následující vlastnosti:

1. Měla by dobře odvádět vodu (dobré drenážní schopnosti). Tzn., měla by obsahovat určité procento písku, perlitu nebo nějakého porézního kamene.
2. pH by se mělo pohybovat mezi 6,5 a 7,5, jelikož marihuana si nevede dobře v kyselých půdách. Vysoce kyselá půda povzbuzuje rostlinu směrem k převládnutí samčího pohlaví, což není naším cílem.
3. Půda by měla samozřejmě obsahovat i humus, kvůli zachycování a dodávce vlhkosti a živin.

Chcete-li použít svou vlastnoručně namíchanou půdu, můžete použít tento recept: smíchejte 2 díly rašeliny s jedním dílem písku a jedním dílem perlitu nebo porézního kameniva vždy k získání 16 litrů zeminy. Otestujte pH vaší půdy lakmusovým papírkem nebo pomocí testovací soupravy (měla by být k dostání ve výše uvedených obchodech) nebo pH-metrem (to už je pro snoby). Ke zvýšení pH dodejte přibližně 300 g mletého vápence na 10 kg půdy. Dojde ke zvýšení pH přibližně o jeden bod (je třeba trochu experimentovat). Trváte-li na tom, že použijete hlínu, kterou jste nakopali někde za domem v zahrádce, je doporučeno ji sterilizovat. A to pečením v troubě při teplotě 200 stupňů po dobu 30-40 minut.To zneškodní veškerý život v půdě, takže by z ní nemělo růst nic, co tam nebylo zasazeno. Předem ji ovšem musíte navlhčit, a připravte se také na rychlou evakuaci domu, protože při pečení hlína strašně smrdí. Potom přidejte 1 polévkovou lžíci hnojiva na každých 4-5 litrů půdy a pořádně promíchejte. Lepší ovšem je, když utratíte za půdu pár korun v obchodě.

Nádoba na sázení

Poté, co jste si připravili půdu, je třeba se poohlédnout po vhodném květináči nebo jiné nádobě. Tato nádoba by měla být také sterilizována, zvláště bylo-li v ní již dříve něco pěstováno. Velikost nádoby je úzce spjata s velikostí (a i vším okolo) budoucí rostliny. Měli byste plánovat ne více než jedno přesazování, protože přesazování je pro rostlinu jistým šokem, po kterém se vzpamatovává a na určitou dobu zpomalí svůj růst, či jej dokonce zastaví. První květináč by neměl být větší neľ 15 cm v průměru a může být hliněný nebo plastický. Měl by být také dost hluboký - hlavní kořen konopí má obvykle 1/10 délky stonku a zavrtává se přímo do země. K přesazení si připravte větší nádobu tak, že ji naplníte půdou a uprostřed necháte důlek o rozměrech odpovídajících květináči, ve kterém doposud rostlinka žije. Malý květináč otočte vzhůru dnem a podle všech zkušeností by vám měla rostlina i s půdním balem vypadnout. Pokud se tak nestane, stačí horním okrajem květináče jemně udeřit o stůl a rostlina i půdním balem vypadne. Další, elegantnější, metodou je pěstovat mladé rostlinky v kelímcích vyrobených z lisované rašeliny, které se po přesazení do větší nádoby samy rozloží, dovolí kořenům prorůst skrz ně a ještě dodají živiny. Větší nádoba by měla mít asi 30 cm v průměru a objem okolo 11 litrů. Marihuana nemá ráda, když jsou její kořeny nějak omezeny nebo sevřeny v malém prostoru. Je těžké pak znovu přesazovat 150 cm vysokou rostlinu a tedy plánujte s předstihem. A rostlina skutečně bude veliká. Malé rostlinky by měly být připraveny k přesazení do jejich stálého "domova" již po dvou týdnech. Dbejte starostlivě o ně během prvního (až druhého) týdne v novém "bydlišti". Nepřipusťte nějaké omezování a škrcení kořenů, protože rostlina si už nepovede dobře, jsou-li jednou její kořeny nějak omezovány nebo stísněny.

Světlo

Nedá se svítit, musí se svítit. Otázka zní: Čím, za kolik a jak dlouho?

Ve volbě svítidla, kterým bude pěstitel osvětlovat svůj domácí pozemek existují v podstatě tři možnosti: Žárovky, Zářivky, Výbojky.

Žárovky jsou nejméně efektivním zdrojem světla. Většina energie, kterou spotřebují se v nich promění na teplo. Výhodou je, že jsou levné. Barva jejich světla je načervenalá. Vyzařují především v červené oblasti. Chybí jim modrá složka světla. Nedoporučuje se použití klasických žárovek - složení jejich světla způsobuje nadměrný růst stonku na úkor listů a květů.

Zářivky jsou efektivním zdrojem. Většina příkonu je vyzářena ve formě světla. Všichni známe klasické zářivkové trubice. K těm je třeba další "bižuterie" (startér, tlumivka, kondenzátor), která celé zařízení prodraží. Zářivkové trubice se vyrábějí v různých délkách a výkonech. Důležitá je barva jejich světla. K dostání jsou dvě základní provedení. Cool White, neboli studená bílá. Takováto zářivka vyzařuje světlo namodralé, má tedy většinu vyzářeného světla v modré oblasti světelného spektra. Druhým provedením je Warm White, což je teplá bílá. Světlo je načervenalé a výkon je tedy soustředěn do červené oblasti spektra. Pro pěstování je vhodné obě barvy světla kombinovat, aby bylo světelné spektrum vyrovnané. V BauMaxu jsem viděl i speciální zářivky GroLux určené přímo pro pěstování rostlin. Je to zářivka s vyváženým světelným spektrem. Ovšem cena okolo 400 Kč ji činí nepoužitelnou. Červená část světla prý podporuje růst stonku, vývoj květu a kořenu (kytka roste do výšky a dospívá), modrá část spektra podporuje růst listů (růst do šířky). Někdo tvrdí, že klasické zářivkové trubice je třeba měnit každých 6 měsíců. Věkem se totiž sníží jejich výkon, ale pro svícení doma se dá používat dál. Kromě klasických trubic jsou dnes velmi rozšířené tzv. úsporné, kompaktní zářivky. Jsou to vlastně zářivky, které se šroubují přímo do žárovkových objímek. Ve svém těle mají přímo zabudován elektronický startér. Opět s cenou kolem 400 Kč, nejsou při pěstování příliš používány. Výhodou by měla být jejich větší životnost oproti zářivkám s klasickým startérem a tlumivkou.

S jejich úsporností je to následovně. Jsou úspornější než žárovky. Kompaktní zářivka o příkonu kolem 20W, se svým světelným výkonem vyrovná 100W žárovce. Spotřebovává tedy pětkrát méně energie. Totéž ovšem platí i o zářivkových trubicích. Tedy trubice versus kompaktní "úsporné" zářivky vychází fifty : fifty. Většinou se používá pro každou rostlinu jedna zářivka metr dvacet dlouhá.

Výbojky Jsou v reflektorech na stadiónech, jsou ve veřejném osvětlení. Podle toho, kterým plynem je výbojka naplněna, vydává příslušně zabarvené světlo. Často se výbojky kradou ze sloupů veřejného osvětlení. Zaprvé je to vandalismus a poškozuje to veřejné mínění o nás a za druhé, sodíkové výbojky, které se používají při veřejném osvětlení mají výrazně oranžovou barvu, jsou navrženy tak, aby jejich světlo dobře pronikalo mlhou a deštěm. Mají výrazný nedostatek vlnových délek z modré části světla.

Halogenové lampy to jsou taková ta světla, která se automaticky rozsvítí, když se v noci motáte okolo nějaké vily. Za cenu kolem 500 Kč lze koupit halogenku o výkonu půl kilowattu zabudovanou do reflektoru. Podívejte se v Baumaxu, nebo někde, kde prodávají osvětlovací techniku. Halogenky jsou levné a výkonné, proto se používají nejčastěji.

Je jasné - čím více světla, tím více zaplatíte za elektřinu. Měsíční účet za provoz el. spotřebiče si snad každý dokáže spočítat sám, ale abych vás zbavil delšího mlácení do kalkulačky - tady je vzorec (platí při svícení 18 hodin denně po dobu 31 dní): X=0,558xSxP ; S [kč] je sazba za 1 KW/h , P [W] je příkon spotřebiče. Je důležité zvolit svítidlo s dobrou účinností. Například žárovka o příkonu 100W, přemění na světlo pouze něco okolo 20W. Za celoměsíční provoz takové žárovky zaplatíte např: 108 Kč, ale prosvítíte vlastně pouze osmnáct pade. Zbytek, tedy více jak 80 Kč se přemění na teplo. V tomto ohledu jsou mnohem lepší zářivky, kde se mění na světlo téměř všechna dodaná energie. Jak je tomu s halogenkami, to nevím. Také platí, že čím větší výkon zářivky, tím rychleji rostlina poroste. Čili nakupovat v rámci vašich finančních možností co nejsilnější zářivky. Pod silnými zářivkami se dá vypěstovat rostlina vysoká 100-140 cm vysoká již po dvou měsících. Pod těmi nejsilnějšími můžete dosáhnout i denního přírůstku okolo 5 cm. Jedinou překážkou pro pořízení těchto vysokovýkonostních zářivek je jejich cena a spotřeba. Důležité je, aby světlo, které rostliny přijímají, mělo co nejvyrovnanější barevné spektrum. Rostliny se totiž podle barvy světla orientují, co je zrovna za roční období. Bude-li na ně dopadat především červené světlo, budou si myslet, že už je podzim a předčasně vykvetou. Jelikož jsou rostliny zelené, znamená to, že zelené světlo nepohlcují a odrážejí jej. Budete-li svítit na kytku zeleným světlem, bude si myslet, že je tma. Květiny prostě zelené světlo nevidí.

Důležitým faktorem je délka umělé noci a dne. Je tu druhý činitel určující virtuální roční období. Pokud žijí rostliny venku. Začíná jejich vegetační období v květnu. Semínka začnou klíčit, pak následuje období růstu a na podzim přichází třetí, poslední období, kterým je doba květu a plození. Konopí je jednoletá bylina. Na konci roku zemře a musí proto vytvořit dostatek semen, které zajistí nový život v příštím roce. Aby rostlina poznala, že se blíží studené období roku a že je tedy třeba začít kvést, aby stihla vytvořit semena dříve, než přijdou první mrazy, orientuje se podle světla. Jedním z faktorů je barva světla, druhým faktorem je délka noci. Na konci roku se noc prodlužuje. Bude-li délka noci alespoň 12 hodin, rostliny vykvetou. Existují pěstitelé, kteří pěstují jednu rostlinu už třeba tři roky. Osvětlují ji tak, aby nikdy nezůstala víc jak deset hodin po tmě a kytka roste a roste. Důležitým faktorem je umístění zdroje - nejlepší je údajně zářič 4-6 cm nad vrcholkem rostliny. Je ovšem nutné dbát na to, aby v důsledku vyzařovaného tepla nedošlo k uvadání horních listů. V přirozeném prostředí rostlina svůj vývoj řídí podle délky dne a noci. Když se začne zkracovat doba osvětlení, identifikuje to cannabis jako blíľící se zimní období a urychlí svůj vývoj ke květu a zrání. Tohoto poznatku lze využít i při pěstování uvnitř. Pokud například pěstitel preferuje způsob průběžné sklizně, nemá zájem na tom, aby rostlina brzy vykvetla, a proto udržuje dlouhou fotoperiodu. Takto lze pěstovat třeba celý rok - když se potom rozhodnete nechat cannabis vykvést, stačí zkrátit dobu osvětlení. Rostliny by měli mít maximálně 18 hodin světla denně, v žádném případě ne více - musí se taky "vyspat". Obecně platí, čím méně tmy denně v průběhu prvních 5-6 měsíců, tím lépe. Čím je rostlina starší před tím, než začne kvést, tím lepší je konečný produkt. Poté, co rostlina začne kvést, se její metabolismus rapidně zpomalí tak, že se již kvalita nezvyšuje s věkem, jak tomu bylo v období před započetím květu. Celé je to tedy o tom, nechat rostlinu, předtím než vyrazí do květu, co nejdéle růst, aby se obsah užitečných látek dostal na nejvyšší možnou míru v době sklizně.